Historie

Profesionální galerijní činnost byla ve Zlíně započata 26. dubna 1936 zahájením prvního z jedenácti zlínských Salonů pořádaných firmou Baťa - od roku 1946 národním podnikem Baťa. Salony probíhaly až do roku 1948. Z pravidelných nákupů děl z těchto ojedinělých přehlídek soudobého československého, resp. českého (1939-1944) výtvarného umění byla programově ve Zlíně budována umělecká galerie. Ta po roce 1948 zanikla a byla opět obnovena - založena - v nových historických souvislostech na sklonku roku 1953 pod názvem Krajská galerie výtvarného umění kraje Gottwaldov s prozatímním sídlem na zámku v Kroměříži. V roce 1957 byla přemístěna do Památníku Tomáše Bati ve Zlíně (tehdejšího Domu umění). V letech 1958 až 1960 byla přechodně začleněna do Krajského vlastivědného ústavu. V roce 1960 se osamostatnila pod novým zřizovatelem Jihomoravským KNV v Brně a pod názvem Oblastní galerie výtvarného umění Gottwaldově vyvíjela činnost až do roku 1990, kdy se jejím zřizovatelem stalo Ministerstvo kultury ČR a instituce se přejmenovala na Státní galerii ve Zlíně. Nynější název Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně získala roku 2001 po převedení z ministerstva na Zlínský kraj.

Od 1. května 2013 působí galerie v nových prostorách budovy 14 zlínského továrního areálu.  

Dům umění

Po tragické smrti Tomáše Bati (12. července 1932) byl na jeho počest postaven v roce 1933 v duchu zlínského funkcionalismu památník, jehož autorem byl významný zlínský architekt František Lydie Gahura. Standardní konstrukční modul (základ všech zlínských funkcionalistických budov) kombinoval se skleněnou výplní, vnitřní halový prostor rozčlenil pouze sloupy a doplnil jednoramenným schodištěm a dosáhl tak mimořádné čistoty prostoru. V roce 1948 byl památník přestavěn na Dům umění. V padesátých letech byla budova narušena necitlivými vnějšími přístavbami a interiérovými stavebními úpravami. Sídlem Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně byl Dům umění do jara roku 2013. Filharmonie Bohuslava Martinů zde sídlila do roku 2011 a nyní ji najdete v nových prostorách Kongresového centra.

Zámek

Historie zámecké budovy ve Zlíně sahá až do druhé poloviny 15. století, což dokazují archeologické nálezy při jižním křídle dnešní stavby. Původní tvrz v letech 1578-80 nechala Anna manželka Jana z Kunovic přestavět do podoby pohodlného renesančního sídla. Barokní podobu zámku dala poslední držitelka panství rodu Rotalů Marie Terezie v sedmdesátých letech 18. století. V letech 1904-1905 nechal průmyslník Štěpán Haupt provést modernizaci, která značně setřela historický ráz zámku. Autorem přestavby byl vídeňský architekt Leopold Bauer.V roce 1929 prodal Haupt zámek městu, které budovu využívalo k různým kulturním akcím. Od roku 1958 se stal zámek sídlem Muzea jihovýchodní Moravy a expozic a depozitáře Krajské galerie výtvarného umění. Obě instituce opustily prostory zámku na jaře 2013 a jak galerii, tak muzeum najdete nyní ve zrekonstruované budově 14 zlínského továrního areálu na adrese Vavrečkova 7040.