Eugen Brikcius – Hodiny slunce a měsíce

18. červen - 25. srpen 2019

Vernisáž výstavy: 18. června 2019, v 17. hodin
Trvání výstavy: 19. 6. - 25. 8. 2019
2. podlaží budovy 14, grafický kabinet

Kurátor výstavy: Ivan Bergmann

Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně připravila novou výstavu s názvem Eugen Brikcius – Hodiny slunce a měsíce. Výstava představí dva Brikciusovy fotografické cykly, Sluneční a Měsíční hodiny, jejichž vznik od sebe dělí 31 let. Zatímco Land artová akce Sluneční hodiny (1970) je vyvrcholením tvorby Eugena Brikciuse, v české souvislosti té doby zcela ojedinělé, Měsíční hodiny (1991) jsou jejich vzdáleným dozvukem. Výstava bude zahájena vernisáží 18. června v 17 hodin v grafickém kabinetu galerie.

„Zatímco poslední výstavy věnující se tomuto vrcholnému dílu Eugena Brikciuse, např. v Roudnici nad Labem v roce 2014 nebo i ve Zlíně v roce 2007, vystavovaly zvětšené digitální tisky, nyní zlínské veřejnosti představíme originální fotografický cyklus zachycující Sluneční hodiny z Muzea umění Olomouc. Měsíční hodiny získala Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně do svých sbírek po úspěšné výstavě Karel Nepraš a přátelé v roce 2008.

Brikcius ve svém textu napsaném při příležitosti zlínské výstavy popisuje Sluneční hodiny následovně: „Ranní – a podobně i večerní – sluneční stín sahá až po horizont a jako takový má být v celé délce zaznamenán. Do pravého poledne se stíny zkracují a po dvanáctém úderu zvonu v prvním kostelíku za obzorem se zase prodlužují. Umělecká tvorba je zde zredukována na záznam konfrontace slunečního svitu a připravené pasti na zachycení jeho pohybu, tedy tyče instalované ve středu vybraného prostranství. (…) Mezi východem a západem slunce vodorovně vzniklý astronomický obrazec představuje eugeniální způsob, jak se duchovně a zároveň i výtvarně zmocnit krajiny.“

Brikcius počítal s fotografickým i filmovým záznamem akce. Ono zachycení jinak efemérního díla bylo pro něj klíčové. Společně s Helenou Wilsonovou, která každou hodinu vybíhala na okraj lomu nedaleko Roztok u Prahy, aby zmáčkla spoušť fotoaparátu, zaznamenal akci na kameru malíř a režisér Rudolf Němec. Ten během hodinových proluk realizoval s účastníky tohoto pikniku hned několik verzí Kuklení (1970), v němž balil do igelitu sebe i ostatní, přičemž mu zde šlo o konfrontaci tělesnosti s civilizačním odpadem.

Pendantem tohoto Brikciusova díla jsou Měsíční hodiny (1991). Za autorovy nepřítomnosti je na základě Brikciusova libreta a podrobných telefonických instrukcích realizoval Jiří Hlína, který měl na svědomí i remake Slunečních hodin přesně po 20 letech (1990).  Na noční zasněžené pláni poblíž zamrzlého rybníka s ciferníkem z 10 černých pásů tak vlastně vznikl negativní otisk Slunečních hodin v jiném místě a času. Brikciusovy Sluneční hodiny byly jeho posledním dílem v rámci akčního umění. Jeho následující hledání tvůrčího výrazu tíhlo ke slovu a dalo vzniknout jeho slavné latinské poezii.

Doprovodný program

Komentované prohlídky s kurátorem výstavy: 2. 7. a 13. 8. v 17.00 hod.

Eugeniální večer s Eugenem Brikciusem: 23. 8. v 18.30 hod.

_____

Eugen Brikcius (* 30. 8. 1942 v Praze), filozof, básník, spisovatel a iniciátor netradičních kulturních setkání a výletů, je vedle Milana Knížáka, jehož výstavu uvedla KGVU ve Zlíně na přelomu roku), jedním ze stěžejních průkopníků akčního umění a zakladatel českého happeningu. Byl členem neformální skupiny výtvarných umělců, literátů a teoretiků Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu utvořené kolem sochaře Karla Nepraše a konceptualisty Jana Steklíka.